Použití funkce Vector Pop_Back () v C ++

Use Vector Pop_back Function C



Velikost vektoru lze zmenšit pomocí různých vestavěných funkcí C ++. Funkce pop_back () je jednou z nich. Slouží k odebrání posledního prvku vektoru zezadu a zmenšení velikosti vektoru o 1. Ale poslední prvek vektoru není odstraněn trvale jako funkce erase (). Různá použití této funkce byla vysvětlena v tomto kurzu.

Syntax:

vektor::pop_back();

Tato funkce nemá žádný argument a nevrací nic.







Předpoklad:

Před kontrolou příkladů tohoto kurzu musíte zkontrolovat, zda je kompilátor g ++ nainstalován nebo není v systému. Pokud používáte kód Visual Studio, nainstalujte potřebná rozšíření ke kompilaci zdrojového kódu C ++ k vytvoření spustitelného kódu. Zde byla aplikace Visual Studio Code použita ke kompilaci a spuštění kódu C ++. Způsoby, jak zmenšit velikost vektoru pomocí funkce pop_back (), ukázaly v další části tohoto kurzu.



Příklad-1: Odeberte z vektoru více prvků

Vytvořením souboru C ++ s následujícím kódem odeberete dva prvky z vektorového kontejneru zmenšením velikosti vektoru pomocí funkce pop_back (). V kódu byl deklarován vektor s 5 řetězcovými hodnotami. Funkce pop_back () zde byla volána dvakrát, aby dočasně odstranila dva poslední prvky z vektoru a zmenšila velikost vektoru o 2. Obsah vektoru byl vytištěn dvakrát před a po použití funkce pop_back ().



// Zahrňte potřebné knihovny

#zahrnout

#zahrnout

použitím jmenný prostorhodiny;

inthlavní() {

// Deklarace vektoru řetězcových hodnot

vektor<tětiva>květiny= {'Růže','Lity','Měsíček','Tulipán','Water Liiy'};

náklady << 'Hodnoty vektoru: n';

// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty

pro(int= 0;<květiny.velikost(); ++)

náklady <<květiny[] << '';

náklady << ' n';

// Odebrání posledních dvou hodnot z vektoru

květiny.pop_back();

květiny.pop_back();

náklady << ' nHodnoty vektoru po odebrání: n';

// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty

pro(int= 0;<květiny.velikost(); ++)

náklady <<květiny[] << '';

náklady << ' n';

vrátit se 0;

}

Výstup:

Po spuštění výše uvedeného kódu se zobrazí následující výstup.





Příklad-2: Vytvořte nový vektor z jiného vektoru

Vytvořením souboru C ++ s následujícím kódem vložíte konkrétní hodnoty do prázdného vektoru z jiného vektoru odebráním prvků pomocí funkce pop_back (). V kódu byl deklarován vektor s 8 celočíselnými čísly a prázdný vektor celočíselného typu. Smyčka „while“ byla použita k iteraci každého prvku prvního vektoru a vložení prvku do nového vektoru, pokud je číslo dělitelné 2. Byl zde také vypočítán součet všech sudých čísel. Každý prvek prvního vektoru bude odstraněn funkcí pop_back () v každé iteraci smyčky, aby se dosáhlo podmínky ukončení smyčky.



// Zahrňte potřebné knihovny

#zahrnout

#zahrnout

použitím jmenný prostorhodiny;

inthlavní()

{

// Deklarace vektoru celočíselných dat

vektor<int>intVector{ 5,9,4,7,2,8,1,3 };

// Deklarujte prázdný vektor

vektor<int>novýVektor;

náklady << 'Hodnoty původního vektoru: n';

// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty

pro(int= 0;<intVector.velikost(); ++)

náklady <<intVector[] << '';

náklady << ' n';

// Inicializujte výsledek

intvýsledek= 0;

// Opakujte smyčku, dokud se vektor nevyprázdní

zatímco(!intVector.prázdný())

{

/ *

Zjistěte sudá čísla, která chcete vložit do newVector

a vypočítat součet sudých čísel

* /


-li (intVector.zadní() % 2 == 0)

{

výsledek+=intVector.zadní();

novýVektor.zatlačit zpátky(intVector.zadní());

}

// Odebrat prvek z konce intVactor

intVector.pop_back();

}

náklady << 'Hodnoty nového vektoru: n';

// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty

pro(int= 0;<novýVektor.velikost(); ++)

náklady <<novýVektor[] << '';

náklady << ' n';

náklady << 'Součet všech sudých čísel:' <<výsledek<< ' n';

vrátit se 0;

}

Výstup:

Po spuštění výše uvedeného kódu se zobrazí následující výstup. V prvním vektoru byla tři sudá čísla. Je jich 8, 2 a 4.

Příklad 3: Zkontrolujte, zda je nebo není odstraněn poslední prvek vektoru

Dříve bylo zmíněno, že pop_back () neodstraní prvky z vektoru trvale a odebere prvek zmenšením pouze velikosti vektoru. Odebraný prvek tedy zůstane ve stejné poloze, dokud se velikost vektoru nezvětší a nenahradí prvek jiným prvkem. Vytvořte soubor C ++ s následujícím kódem a zkontrolujte, zda prvek odstraněný funkcí pop_back () existuje nebo ne. Poslední pozice původního vektoru byla vytištěna před a po použití funkce pop_back ().

#zahrnout

#zahrnout

použitím jmenný prostorhodiny;

inthlavní()

{

// Deklarace vektoru celočíselných dat

vektor<int>intVector{ 54,19,46,72,22,83,10,53 };

// Deklarujte prázdný vektor

vektor<int>novýVektor;

// Deklarujte celočíselnou proměnnou

intdélka;

// Vytiskne poslední prvek podle velikosti vektoru

délka=intVector.velikost();

náklady << 'Aktuální velikost vektoru:' <<délka<< ' n';

náklady << 'Poslední hodnota vektoru před odstraněním:' <<intVector[délka-1] << ' n';

// Odstraní prvek z konce vektoru

intVector.pop_back();

// Po odebrání vytiskne poslední prvek podle velikosti vektoru

délka=intVector.velikost();

náklady << 'Aktuální velikost vektoru:' <<délka<< ' n';

náklady << 'Poslední hodnota vektoru po odebrání:' <<intVector[délka] << ' n';

vrátit se 0;

}

Výstup:

Po spuštění výše uvedeného kódu se zobrazí následující výstup. Výstup ukazuje, že velikost vektoru se zmenší o 1, ale prvek poslední polohy původního vektoru stále existuje.

Závěr:

V tomto kurzu byla pomocí jednoduchých příkladů popsána tři různá použití funkce pop_back (). Hlavní účel používání této funkce bude čtenářům objasněn po procvičení příkladů tohoto tutoriálu.