C++ string::at() Funkce

Dnes budeme studovat jednu z metod C++ string at() a na různých příkladech demonstrujeme, jak transformovat metody string at() v jazyce C++.

Jak víme, je to objektově orientovaný programovací jazyk, který dává programům jasnou strukturu a umožňuje číst kód v rámci stejného programu. C++ je relativně základní a snadno srozumitelný jazyk.

Úvod

V C++ je svazek různých znaků nebo prvků obsažen v jednom z datových typů C++, který se nazývá řetězec uzavřený do dvojitých uvozovek. Řetězec C++ provádí širokou škálu metod a metoda at() je jednou z těchto metod. Metoda string at() se používá k přístupu k přesné pozici znaku nebo prvku z řetězce. Jednoduše řečeno, v metodě at() můžeme přistupovat k jednotlivému znaku z celého vstupního řetězce na určeném místě. Nyní si proberme metodu at() a podívejme se, jak tato metoda funguje.

Syntax

Zde je syntaxe metody string at() a umožňuje nám pochopit, jak ji implementujeme. Abychom zavolali metodu string at(), nejprve napíšeme předdefinované klíčové slovo, které je „char“. Oznámí to kompilátoru, že přistupujeme ke znaku ze vstupního znakového řetězce. Poté napíšeme název proměnné vstupního řetězce (proměnná, kde máme uložený vstupní řetězec) a zřetězíme jej metodou at(). V metodě aSt() předáme nějaké argumenty.

Parametr

idx: indexové číslo vstupního řetězce, odkud chceme přistupovat k prvku vstupního řetězce. Mějte na paměti, že číslo indexu bude menší nebo rovno délce vstupního řetězce.

size_type: celé číslo bez znaménka používané k zobrazení velikosti v bajtech libovolného objektu.

Návratová hodnota

Na oplátku získáme přesné umístění znaku vstupního řetězce a ke znaku pak můžeme přistupovat předáním čísla indexu v metodě at().

Chyby a výjimky

Není výjimkou, pokud zadáme hodnotu indexu znaku řetězce menší nebo rovnou délce vstupního řetězce. Pokud předáme index větší, než je délka vstupního řetězce, bude vyvolaná výjimka mimo rozsah.

Příklad 01

Nyní začněme vysvětlovat náš první a jednoduchý příklad metody string at(). K implementaci našeho programu potřebujeme jakýkoli kompilátor C++ kompatibilní s řetězcovými metodami. Abychom mohli programovat v C++, potřebujeme vždy základní knihovny pro použití manipulátorů C++ ve stávajícím programu. První knihovna, kterou v tomto programu používáme, je „#include “. Znak „#“ říká kompilátoru, aby načetl soubor záhlaví, klíčové slovo „include“ začlenilo soubor záhlaví do programu a „iostream“ specifikuje zadávání dat od uživatele a zobrazení dat.

Pro použití řetězců a řetězcových metod v celém programu jsme zahrnuli druhý hlavičkový soubor, který je „#include <řetězec>“. Poté jsme použili direktivu „using namespace std“, která zabraňuje třídám, funkcím a proměnným používat stejný kontext v celém programu.

Po importu základních knihoven a direktiv nyní přejdeme k funkci main() programu. Funkce main() se používá k napsání skutečného řádku kódu, který chceme implementovat, a získat z něj výsledky. Na řádku 8 jsme deklarovali proměnnou „str“ typu „string“ a poté jsme inicializovali řetězec znaků na proměnnou „str“. Dále jsme inicializovali další znakový řetězec do stejné proměnné „str“ a vytiskli jej pomocí předdefinované metody cout() jazyka C++.

Potom chceme získat velikost řetězce, který jsme nedávno vytvořili. Za tímto účelem jsme zavolali funkci size() se zřetězením proměnné string, což je „str“, a předali jsme celou funkci do metody cout(), abychom ji mohli zobrazit. Poté chceme také vytisknout inicializovanou kapacitu pro vstupní znakový řetězec. K tomu použijeme funkci capacity() se zřetězením proměnné „str“. Inicializovali jsme první řetězec, abychom z něj získali kapacitu řetězce.

Po získání velikosti a kapacity vstupního znakového řetězce se přesuneme vpřed. Poté deklarujeme další proměnnou „res“ typu „char“, což znamená, že vytváříme proměnnou znakového typu. Do této proměnné uložíme znak ze vstupního řetězce, ke kterému chceme přistupovat. Zavoláme tedy metodu at() a předáme jí indexové číslo znaku a poté jej zřetězíme se vstupním řetězcem „str“. Poté jsme chtěli prvek vytisknout, takže jsme použili metodu cout(), což je předdefinovaná metoda C++, a předali jsme do ní proměnnou „res“.

Jak je uvedeno v metodě at(), můžeme nahradit znak. Pro nahrazení každého znaku, ke kterému jsme přistupovali, je; nejprve napíšeme proměnnou nebo jakýkoli symbol do jednoduchých uvozovek a poté je přiřadíme metodě at() tak, že nejprve napíšeme název proměnné „str“ a poté jej zřetězeme s metodou at() a předáme indexové číslo. to. A poté jej zobrazíme pomocí metody cout().

Příklad 02

Zde je druhý příklad metody at() datového typu string v jazyce C++. Implementace tohoto příkladu je stejná, jako jsme implementovali výše. Jediný rozdíl je však v tom, že současně přistupujeme pouze k jedné postavě. Zde přistupujeme k celému vstupnímu řetězci. Za tímto účelem jsme deklarovali proměnnou „str“ typu string a přiřadili k ní vstupní řetězec. Pak máme další proměnnou „res“ typu „int“ a do ní máme uloženou délku řetězce. A pak máme „smyčku for“, abychom mohli vytisknout znaky vstupního řetězce jeden po druhém na jeden řádek.

Zde je výsledek horní ilustrace:

Závěr

V tomto úvodníku jsme se dozvěděli, co je metoda string at() a jak tuto metodu použijeme. Také jsme se naučili styl psaní metody at() a jaké druhy chyb a výjimek se dostaneme, pokud uděláme logické chyby. Použili jsme několik ilustrací, abychom komplexně vysvětlili každý řádek kódu. Doufám, že se z tohoto tutoriálu hodně naučíte.