Nastavení síťového rozhraní Debianu

Debian Network Interface Setup



Znalosti týkající se nastavení síťového rozhraní v distribucích Debian GNU/Linux a Debianu jsou nezbytné pro každého inženýra Linuxu. V tomto článku vám vysvětlíme, kde najít příslušné informace a jak je nastavit pro IPv4 IPv4 [2] a IPv6 [3] . Počet možností je poměrně dlouhý, ale poskytuje velkou flexibilitu pro vaši konkrétní situaci.

Nastavení sítě Debian

Celá konfigurace síťových rozhraní je uložena v souborech prostého textu v jednom adresáři s názvem /etc /network. Tento adresář obsahuje řadu souborů a podadresářů, které pokrývají nastavení pro IPv4 i IPv6.







  • rozhraní a rozhraní. d: obecná konfigurace pro každé rozhraní
  • if-down.d: skripty, které se spouštějí v případě výpadku rozhraní
  • if-post-down.d: skripty, které jsou spuštěny poté, co rozhraní spadne
  • if-up.d: skripty, které jsou spuštěny, pokud se rozhraní zvýší
  • if-pre-up.d: skripty, které jsou spuštěny před přechodem rozhraní nahoru

Specifická konfigurace se provádí podle síťového rozhraní. Můžete to všechno uložit do jednoho souboru s názvem rozhraní nebo jako samostatné soubory do rozhraní adresářů. D. Níže je uvedena typická konfigurace IPv4 z přenosného zařízení. Skládá se z jednoho rozhraní zpětné smyčky | _+_ |, ethernetového rozhraní | _+_ | a bezdrátového rozhraní | _+_ |. Řádek 1 odkazuje na zahrnutí všech skriptů, které jsou uloženy v adresáři | _+_ |. Řádky 3 až 5 konfigurují | _+_ |, řádky 7 až 9 /dev /eth0 a řádek 11 rozhraní /dev /wlan0. Podrobné vysvětlení jednotlivých příkazů je uvedeno níže.



1 zdroj /atd/síť/rozhraní. d/ *
2
3 # Síťové rozhraní zpětné smyčky
4auto to
5iface lo inet loopback
6
7 # Primární síťové rozhraní
8allow-hotplug eth0
9iface eth0 inet dhcp
10
jedenáctiface wlan0 inet dhcp

U jiných verzí nebo distribucí založených na Debianu GNU/Linux mohou souborová rozhraní vypadat podobně, ale s odlišnými názvy síťových zařízení. Od Debianu 9 natáhněte stará síťová jména jako | _+_ | a | _+_ | zmizely, protože název zařízení se může změnit. Nová jména jsou podobná těmto - | _+_ |, | _+_ |, | _+_ | a | _+_ | [1] . Pro dostupná síťová rozhraní se podívejte na soubor/sys/class/net - v našem případě jsou rozhraní pojmenována | _+_ | a | _+_ |.



Seznam dostupných síťových rozhraní:


Konfigurace těchto rozhraní vypadá následovně. Níže uvedený obrázek je převzat z Debianu GNU/Linux 9.5. “





Základní konfigurace sítě na Debianu GNU/Linux 9.5:


Jako další krok se podíváme na jednotlivé příkazy ke konfiguraci požadovaného rozhraní.

Podrobná konfigurace sítě Debian

Automatické povolení rozhraní při spuštění

Při spuštění systému procházejí instalační skripty konfiguračními soubory pro síťová rozhraní. Aby bylo možné automaticky povolit rozhraní, přidejte klíčové slovo auto (zkratka pro allow-auto) a za ním logický název rozhraní. Instalační skripty budou volat příkaz ifup -a (zkratka –all), který aktivuje zmíněná rozhraní. Následující řádek vyvolá pouze rozhraní zpětné smyčky /dev /lo:



auto to

Síťová rozhraní jsou vychovávána v pořadí, v jakém jsou uvedena. Následující řádek vyvolá /dev /lo následovaný /dev /wlan0 a /dev /eth0, případně.

auto lo wlan0 eth0

Pokud je připojen síťový kabel, aktivujte rozhraní

Klíčové slovo allow-hotplug vede k události na základě fyzického připojení. Pojmenované síťové rozhraní se aktivuje, jakmile je zapojen síťový kabel, a deaktivuje se, jakmile je síťový kabel odpojen. Další řádek to ukazuje pro ethernetové rozhraní /dev /eth0 (podobně jako řádek 8 seznamu 1).

allow-hotplug eth0

Statická konfigurace rozhraní

Aby bylo možné komunikovat s jinými počítači v síti, je rozhraní přiřazena adresa IP. Tato adresa se získává buď dynamicky (prostřednictvím DHCP), nebo je nastavena pevně (statická konfigurace). Deklarace rozhraní proto začíná klíčovým slovem iface následovaným logickým názvem síťového rozhraní, typem připojení a metodou použitou k získání IP adresy. Následující příklad to ukazuje pro síťové rozhraní /dev /eth0 se statickou adresou IPv4 192.168.1.5.

iface eth0 inet static
adresa 192.168.1.5
síťová maska ​​255.255.255.0
brána 192.168.1.1

Po deklaraci rozhraní budete vyzváni k zadání řady možností (název možnosti v závorkách). To zahrnuje hodnoty jako IP adresa (adresa), maska ​​sítě (maska ​​sítě), rozsah vysílání (vysílání), metrika směrování pro výchozí bránu (metrika), výchozí bránu (bránu), adresu druhého koncového bodu (pointtopoint), místní adresa odkazu (hwaddress), velikost paketu (mtu) a také rozsah platnosti adresy (rozsah). Následující příklad ukazuje konfiguraci IPv6 pro síťové rozhraní /dev /enp0s3 [4] .

iface enp0s3 inet6 static
adresa fd4e: a32c:3873: 9e59: 0004 ::254
síťová maska80
brána fd4e: a32c:3873: 9e59: 0004 ::1

Konfigurace dynamického rozhraní přes DHCP

Připojení k různým sítím vyžaduje flexibilitu. Protokol Dynamic Host Control Protocol ( DHCP ) [5] umožňuje tuto flexibilitu a síťové skripty přiřazují IP adresu síťovému rozhraní, které je předáváno ze serveru DHCP. Následující řádek to ukazuje pro rozhraní wlan s názvem /dev /wlan0:

iface wlan0 inet dhcp

#Pro IPv6 použijte místo toho tento řádek:
iface wlan0 inet6 dhcp

Podobně jako u statické konfigurace shora je možné nastavit řadu možností. Tyto možnosti závisí na nastavení DHCP. Seznam mimo jiné obsahuje název hostitele, o který se má žádat (název hostitele), metriku pro přidané trasy (metrika), preferovanou dobu pronájmu v hodinách nebo sekundách (hodiny pronájmu, leasetime), identifikátor klienta (klient) nebo adresu hardwaru (adresa hwaddress) ).

Jiné možnosti

Konfigurační soubor /etc /interfaces také umožňuje nastavení pro protokol Bootstrap ( BOOTP ) [6] (bootp), PPP (ppp) a také IPX [7].

Zobrazení konfigurace rozhraní

Až do vydání 8 Debianu GNU/Linux použijte k zobrazení konfigurace rozhraní příkaz/sbin/ifconfig. Viz konfigurace pro první ethernetové rozhraní níže.

Konfigurace rozhraní pomocí ifconfig :

Od verze 9 již není příkaz ifconfig předinstalován a nahrazen jeho předchůdcem ip. Místo toho použijte příkaz ip addr show.

Konfigurace rozhraní pomocí ip:

Povolení a zakázání rozhraní

Jak již bylo popsáno výše, možnost auto povolí rozhraní při spuštění automaticky. Existují dva příkazy k povolení a zakázání rozhraní, ručně. Rozhraní povolíte až do Debianu 8 pomocí ifconfig eth0 up nebo ifup eth0. Z Debianu 9 použijte pouze ifup eth0. Protějšky jsou ifconfig eth0 down a ifdown eth0. Následující obrázek ukazuje výchozí výstup při povolení rozhraní.

Aktivace rozhraní pomocí ifup:

Přidání dalších možností

Je možné přidat další akci v případě, že je rozhraní aktivováno nebo deaktivováno. Tyto skripty se nazývají skripty if-pre-up a if-post-down a vstupují do hry před povolením a po deaktivaci rozhraní.

Další příklad to ukazuje v kombinaci s firewallem, který je aktivní v případě, že je aktivní i rozhraní. V řádku 3 se před aktivací rozhraní zavolá skript /usr/local/sbin/firewall-enable.sh (odtud předběžné spuštění značky a v řádku 4 skript /usr/local/sbin/firewall-disable.sh se volá po deaktivaci rozhraní.

1allow-hotplug eth0
2iface eth0 inet dhcp
3příprava/usr/místní/sbin/firewall-enable.sh
4post-down/usr/místní/sbin/firewall-disable.sh

Závěr

Základní konfigurace síťových rozhraní v Debianu GNU/Linux je snadno srovnatelná - několik řádků kódu a je hotovo. Další informace o dalších možnostech naleznete v níže uvedených zdrojích.

Odkazy a reference

[1] Debian Wiki, Konfigurace sítě
[2] IPv4, Wikipedie
[3] IPv6, Wikipedie
[4] Debian Static Ip IPv4 a IPv6
[5] Dynamic Host Control Protocol (DHCP), Wikipedia
[6] Bootstrap Protocol (BOOTP), Wikipedia
[7] Internetwork Packet Exchange (IPX), Wikipedia

dík

Autor by chtěl poděkovat Axelovi Beckertovi za pomoc a kritické komentáře při přípravě tohoto článku.