C++ Getchar

C++ je jedním z nejpopulárnějších jazyků na vysoké úrovni, který nám usnadňuje různé funkce a operace. Poskytuje také více hlavičkových souborů, ve kterých jsou deklarovány funkce. Tyto funkce jsou velmi jednoduché a efektivní, díky čemuž je naše práce pohodlnější. V programování C++ existuje také funkce, která pomáhá získat znak od uživatele nebo můžeme říci, že bere vstup od uživatele během doby provádění. Tato funkce je známá jako funkce „getchar()“. Využitím této funkce můžeme snadno získat znaky od uživatele v našem kódu C++. Nyní tuto funkci prozkoumáme.

Příklad 1:

Protože poskytujeme hlavičkové soubory v programování C++, používáme tyto hlavičkové soubory v našem kódu. Chcete-li spustit náš kód, vložili jsme hlavičkové soubory, které potřebujeme při provádění tohoto kódu. Jsou zde zahrnuty „cstdio“ a „iostream“, které jsou nezbytné pro tento kód.

Poté přidáme „namespace std“ a funkci „main()“. Tato funkce „main()“ se také nazývá kód ovladače. Pak máme „var“, který je zde deklarován; jeho datový typ je „char“. Poté vykreslíme zprávu, která uživateli řekne, aby vložil znak. Když spustíme tento kód, uživatel zadá znak, který převezme vstup pouze tehdy, když použijeme funkci „getchar()“. Abychom sem dostali znak, inicializujeme „var“ metodou „getchar()“. Získá vstup uživatele a uloží jej do „var“. Poté přejdeme k tisku znaku, který získáme od uživatele pomocí následujícího příkazu „cout“:

Kód 1:

Výstup:

Zde se zobrazí zpráva pro zadání znaku. Zadáme „a“ a poté stiskneme „Enter“. Nyní se zadaný znak zobrazí na dalším řádku:

Příklad 2:

Poskytujeme hlavičkové soubory, které jsou potřebné ke spuštění tohoto kódu. Soubory záhlaví, které jsou zde zahrnuty, jsou „cstdio“ a „iostream“, které jsou vyžadovány pro tento kód. Následně jsou přidány funkce „namespace std“ a „main()“. Dále je zde deklarováno „ch_1“ datového typu „char“.

Dále zobrazíme uživateli zprávu, která mu dá pokyn k zadání znaku. Uživatel zadá znak, když je tento kód spuštěn, a vstup přijímá pouze při použití metody „getchar()“. Proto inicializujeme „ch_1“ pomocí metody „getchar()“, abychom získali znak. Vstup uživatele se shromažďuje a ukládá do proměnné „ch_1“. Poté použijeme následující příkaz „cout“ k výstupu znaku, který jsme obdrželi od uživatele.

Kód 2:

Výstup:

Zde se zobrazí zpráva, která požaduje zadání znaku. Zadáme „z“ a stiskneme „Enter“. Zadaný znak se nyní zobrazí na následujícím řádku:

Příklad 3:

Zde používáme smyčku „do-while“, která odebere uživateli více znaků a všechny znaky vytiskne. Po zahrnutí hlavičkového souboru a „namespace“ vyvoláme funkci „main()“. Poté inicializujeme „ch“ datového typu „int“ a „i“ stejného datového typu „int“. Poté se pole znaku inicializuje s velikostí „50“ a datovým typem „char“. Pod tím zadáme zprávu, kterou si přejeme zobrazit uživateli a kterou jsme zmínili „Zadejte znak a stiskněte „Enter“ pro ukončení smyčky.

Nyní umístíme „do-while“ dopředu; nejprve přidáme „do“, do kterého umístíme metodu „getchar()“ a do proměnné „ch“ uložíme znaky, které pomocí této funkce získáme od uživatele. Poté toto „ch“ uložíme do pole znaků „ch_str[i]“. Poté zvýšíme hodnotu „i“. Pod to přidáme „while“, do kterého vložíme podmínku, která říká, že „ch != ‚\n‘“, což znamená, že tato smyčka funguje, dokud není stisknuta klávesa „Enter“.

Když uživatel stiskne „Enter“, smyčka se ukončí a zobrazí se všechny znaky, které uživatel zadal. Za tímto účelem vytiskneme pole znaků, ve kterém jsme uložili všechny znaky.

Kód 3:

Výstup:

Nejprve zobrazí zprávu. Poté zadáme znaky, které jsou uloženy v poli znaků. Když stiskneme „Enter“, přestane od nás dostávat vstup a zobrazí se všechny znaky, které jsme zadali.

Příklad 4:

Deklarujeme „myCharacter“ a „newIndex“ datového typu „int“ a pole o velikosti „100“ s názvem „myCharacterArray“ datového typu „char“. Zpráva, kterou chceme uživateli zobrazit, je napsána v následujícím textu s pokyny „Zadejte znaky“. Smyčka se zastaví po stisknutí „Enter“. Nyní, když máme „do-while“ na místě, přidáme „do“ nejprve tam, kde umístíme metodu „getchar()“ a použijeme tuto funkci k uložení znaků, které jsme obdrželi od uživatele, do proměnné „myCharacter“.

Dále zvýšíme hodnotu „newIndex“ po uložení tohoto „myCharacter“ do pole znaků „myCharacterArray[newIndex]“. V následujícím textu je přidáno slovo „while“ a podmínka, která uvádí „myCharacter!= ‚\n'“ znamená, že smyčka pokračuje, dokud nestisknete klávesu „Enter“. Cyklus skončí, když uživatel stiskne „Enter“.

Kód 4:

Výstup:

V tomto výstupu po zobrazení zprávy můžeme zadat znaky, které se uloží do pole znaků. Když stiskneme klávesu „Enter“, systém od nás přestane přijímat vstup a zobrazí každý znak, který napíšeme na další řádek.

Příklad 5:

Zde vytiskneme hodnoty „ASCII“ znaku, který získáme od uživatele pomocí metody „getchar()“. Nejprve deklarujeme celočíselnou proměnnou s názvem „charASCIIvalue“ a poté vytiskneme „Vstupní znak“. Pod to umístíme „do“ a použijeme metodu getchar()“, která získá znaky od uživatele a uloží je do proměnné „charASCIIvalue“, jejíž datový typ je celé číslo. Ukládá tedy hodnoty „ASCII“ všech zde zadaných znaků.

Poté jednoduše provedeme casting, abychom vytiskli znak a také hodnoty ASCII všech těchto znaků. Pod něj umístíme „while()“, ve kterém podmínka říká, že smyčka funguje, dokud hodnota „ASCII“ nebude „10“, což je hodnota ASCII „Enter“. Takže, když uživatel stiskne „ENTER“, smyčka se zastaví.

Kód 5:

Výstup:

Vstupy jsou znaky, které zde zadáváme. Když stiskneme „Enter“, zobrazí se znaky a také hodnoty ASCII všech těchto znaků. Tyto znaky zde můžeme zadat, protože jsme v našem předchozím kódu použili metodu „getchar()“.

Závěr

Koncept použití funkce „getchar()“ k získání vstupního znaku od uživatele v našem kódu C++ je důkladně prozkoumán zde, ve kterém jsme se naučili, jak získat jeden znak a vytisknout jej, a také jak získat více znaků a uložit je. je v poli postavy a poté je vytiskněte. Také jsme vzali znakový vstup pomocí metody „getchar()“ a poté zobrazili jejich hodnoty ASCII.