Jak používat příkaz Sudo v Linuxu?

Mezi různými koncepcemi operačního systému je tím nejdůležitějším řízení přístupu, které určuje úroveň přístupu, která je poskytována každému uživateli daného operačního systému. Zásady řízení přístupu zajišťují, že žádný uživatel nesmí provádět činnosti, pro které mu nebyla udělena žádná oprávnění. Dva nejběžnější typy uživatelů v jakémkoli operačním systému jsou uživatel root (má oprávnění na úrovni správce) a uživatel typu host (má pouze omezenou sadu oprávnění).

Někdy dokonce i hostující uživatel potřebuje provést některé úkoly, které vyžadují oprávnění správce. Naštěstí nám Linux poskytuje způsob, jak toho dosáhnout, tj. Pomocí klíčového slova sudo před příkazem. Je to tak magické klíčové slovo, že bez ohledu na příkaz, který toto klíčové slovo následuje, může běžet s oprávněními root, nikoli s vlastními omezenými oprávněními. Sudo znamená Super User DO. Pro dnešní diskusi je naším cílem vysvětlit vám použití příkazu sudo v Linuxu.

Poznámka: K vysvětlení způsobu použití příkazu sudo jsme použili Linux Mint 20.

Způsob použití příkazu sudo v Linux Mint 20 bude ukázán na následujících třech příkladech:

Scénář č. 1: Aktualizace systému pomocí příkazu Sudo

Kdykoli chcete do svého systému Linux nainstalovat jakýkoli nový program, aplikaci, balíček nebo příkaz, vždy se doporučuje aktualizovat mezipaměť vašeho systému. Je tomu tak proto, že někdy mohou být některé existující balíčky unpatched, což vám může způsobit potíže při instalaci čehokoli nového do vašeho systému. Příkaz update můžete spustit s oprávněními uživatele root. Pro aktualizaci systému pomocí příkazu sudo budete tedy muset provést níže uvedené kroky:

V prvním kroku spusťte terminál v jakékoli distribuci Linuxu (používám Linux Mint 20); To lze provést kliknutím na ikonu terminálu na. Terminál Linux Mint 20 si můžete představit na následujícím obrázku:

Jakmile spustíte terminál, další věc, kterou musíte udělat, je spustit příkaz update a současně použít klíčové slovo sudo, jak je uvedeno níže:

Když stisknete klávesu Enter, dokončení aktualizačního příkazu bude trvat několik sekund, v závislosti na celkovém počtu aktualizovaných balíčků. Čím více jsou poškozené nebo zastaralé balíčky nebo závislosti, tím více času zabere spuštění příkazu aktualizace. Jakmile však jeho spuštění skončí, váš terminál na něm projeví následující výstup:

Scénář č. 2: Aktualizace systému pomocí příkazu Sudo

Po aktualizaci systému jste obvykle povinni upgradovat i tyto balíčky, jejichž upgradované verze jsou k dispozici na internetu. Tento proces trvá o něco déle než spuštění jednoduchého příkazu aktualizace, protože koneckonců instalujete všechny novější verze balíčků, jejichž aktualizace jsou k dispozici. Kromě toho tyto upgrady také vyžadují další místo ve vašem systému. Opět platí, že pro aktualizaci balíčků ve vašem systému musíte spustit příkaz upgrade s oprávněními sudo, což lze provést následujícím způsobem:

Ve svém terminálu Linux Mint 20 byste měli provést následující příkaz:

Jakmile tento příkaz spustíte stisknutím klávesy Enter, budete požádáni o potvrzení, zda skutečně chcete aktualizovat své balíčky nebo ne. To se děje proto, že Linux považuje za povinné požádat uživatele před instalací jakéhokoli takového balíčku, který zabírá další místo v jeho systému a také vyžaduje dostatečné množství času. Pokud jste si jisti, že budete v tomto procesu pokračovat, můžete to jednoduše sdělit svému operačnímu systému zadáním Y na vašem terminálu a následným stisknutím klávesy Enter, jak je zvýrazněno na obrázku níže:

Dokončení spuštění příkazu upgrade bude trvat několik minut, což opět závisí na přesném počtu balíčků, které mají být upgradovány. Jakmile jsou však všechny balíčky upgradovány, terminál na něm zobrazí následující výstup:

Scénář č. 3: Vytvoření textového souboru pomocí příkazu Sudo

Pro přístup k většině textových editorů v operačním systému Linux potřebujete oprávnění uživatele root. Podobně pro vytváření textového souboru pomocí nano editoru to musíte udělat při použití klíčového slova sudo a celý proces je vysvětlen v níže uvedených krocích:

V prvním kroku musíte provést následující příkaz:

Místo vašeho MyFile.txt můžete nahradit MyFile.txt libovolným názvem podle vašeho výběru do textového souboru. Stejně jako v tomto případě jsme náš textový soubor pojmenovali Sudo.txt.

Jakmile spustíte tento příkaz, vytvoří nejen nový prázdný textový soubor se zadaným názvem ve vašem domovském adresáři, ale také otevře tento soubor pomocí editoru nano, odkud můžete do tohoto souboru přidat libovolný obsah podle svého výběru jako zobrazeno na následujícím obrázku:

Po provedení všech těchto změn musíte uložit soubor a ukončit editor nano jednoduše stisknutím Ctrl+ X. Můžete také ověřit, zda byl textový soubor ve vašem domovském adresáři skutečně vytvořen spuštěním příkazu sudo nebo ne jednoduše tím, že přejdete do vašeho domovského adresáře. Zde budete moci najít svůj nově vytvořený textový soubor, jak je znázorněno na obrázku níže:

Závěr

V tomto článku jsme se pokusili poskytnout vám stručný přehled použití příkazu sudo v Linux Mint 20. Toto jsou jen některé z příkladů scénářů, ve kterých můžete tento příkaz efektivně využít. Toto klíčové slovo však lze použít s velkým množstvím dalších příkazů i v jiných verzích operačního systému Linux.