NumPy Cos

Funkce NumPy cos představuje goniometrickou kosinusovou funkci. Tato funkce vypočítá poměr mezi délkou základny (nejbližší strana úhlu) a délkou přepony. NumPy cos najde trigonometrický kosinus prvků pole. Tyto vypočítané hodnoty kosinusu jsou vždy uvedeny v radiánech. Když mluvíme o polích ve skriptu Python, musíme zmínit „NumPy“. NumPy je knihovna nabízená platformou Python a umožňuje práci s vícerozměrnými poli a maticemi. Dále tato knihovna také pracuje s různými maticovými operacemi.

Postup

Metody implementace funkce NumPy cos budou diskutovány a ukázány v tomto článku. Tento článek poskytne stručné pozadí historie funkce NumPy cos a poté rozvede syntaxi týkající se této funkce s různými příklady implementovanými ve skriptu Python.

Syntax

Zmínili jsme syntaxi funkce NumPy cos v jazyce python. Funkce má celkem dva parametry, a to „x“ a „out“. x je pole, které má všechny své prvky v radiánech, což je pole, které předáme funkci cos (), abychom našli kosinus jeho prvků. Následující parametr je „out“ a je volitelný. Ať už to dáte nebo ne, funkce stále běží perfektně, ale tento parametr říká, kde je výstup umístěn nebo uložen. Toto byla základní syntaxe funkce NumPy cos. V tomto článku si ukážeme, jak můžeme tuto základní syntaxi využít a upravit její parametr pro naše požadavky v nadcházejících příkladech.

Návratová hodnota

Návratovou hodnotou funkce bude pole obsahující prvky, což budou hodnoty kosinus (v radiánech) prvků přítomných dříve v původním poli.

Příklad 1

Nyní, když jsme všichni obeznámeni se syntaxí a fungováním funkce NumPy cos (), zkusme tuto funkci implementovat v různých scénářích. Nejprve nainstalujeme „spyder“ pro Python, open-source kompilátor Pythonu. Poté vytvoříme nový projekt v prostředí Python a uložíme jej na požadované místo. Balíček python nainstalujeme přes okno terminálu pomocí specifických příkazů, abychom pro náš příklad použili všechny funkce v Pythonu. Tím jsme již nainstalovali „NumPy“ a nyní importujeme tento modul s názvem „np“, abychom deklarovali pole a implementovali funkci NumPy cos ().

Po dodržení tohoto postupu je náš projekt připraven k napsání programu na něm. Program začneme psát deklarováním pole. Toto pole by bylo 1-rozměrné. Prvky v poli by byly v radiánech, takže použijeme modul NumPy jako „np“, abychom prvky tomuto poli přiřadili jako „np. pole ([np. pi /3, np. pi/4, np. pi ] )“. Pomocí funkce cos () najdeme kosinus tohoto pole, takže funkci zavoláme „np. cos (název_pole, out= nové_pole).

V této funkci nahraďte název_pole názvem pole, které jsme deklarovali, a určete, kam bychom chtěli uložit výsledky z funkce cos (). Úryvek kódu pro tento program je uveden na následujícím obrázku, který lze zkopírovat do kompilátoru Pythonu a spustit, abyste viděli výstup:

Výstup programu, který jsme napsali s ohledem na pole v prvním příkladu, byl zobrazen jako kosinus všech prvků pole. Kosinové hodnoty prvků byly v radiánech. Pro pochopení radiánu můžeme použít následující vzorec:

Příklad 2

Podívejme se, jak můžeme pomocí vestavěné funkce cos () získat hodnoty kosinus pro počet rovnoměrně rozložených prvků v poli. Chcete-li spustit příklad, nezapomeňte nainstalovat balíček knihovny pro pole a matice, tj. „NumPy“. Po vytvoření nového projektu naimportujeme modul NumPy. NumPy můžeme buď importovat tak, jak je, nebo mu můžeme dát jméno, ale pohodlnější způsob, jak použít NumPy v programu, je importovat jej s nějakým názvem nebo předponou, takže mu dáme jméno „np“ . Po tomto kroku začneme psát program pro druhý příklad. V tomto příkladu deklarujeme pole pro výpočet funkce cos () trochu jinou metodou. Již dříve jsme zmínili, že bereme kosinus rovnoměrně rozložených prvků, takže pro toto rovnoměrné rozložení prvků pole budeme metodu „linspace“ nazývat „np. linspace (start, stop, kroky)“. Tento typ funkce deklarace pole má tři parametry: za prvé, hodnotu „start“ od kterých hodnot chceme spouštět prvky pole; „stop“ definuje rozsah, do kterého chceme prvky ukončit; a poslední je „krok“, který definuje kroky, podle kterých se prvky rovnoměrně rozloží od počáteční hodnoty k koncové hodnotě.

Tuto funkci a hodnoty jejích parametrů předáme jako „np. linspace (- (np. pi), np. pi, 20)“ a uloží výsledky z této funkce do proměnné „array“. Poté to předejte parametru funkce kosinus jako „np. cos(array)” a vytiskněte výsledky pro zobrazení výstupu.

Výstup a kód programu jsou uvedeny níže:

Závěr

Popis a implementace funkce NumPy cos () jsou uvedeny v tomto článku. Probrali jsme dva hlavní příklady: pole s prvky (v radiánech), které byly inicializovány a rovnoměrně rozloženy pomocí funkce linspace k výpočtu jejich kosinusových hodnot.