Příklad 1:
V tomto kódu C++ jsou zahrnuty soubory záhlaví „iostream“ a „cmath“. Soubor záhlaví „iostream“ má provádět operace vstup/výstup pomocí funkcí cin\cout, protože tyto funkce jsou definovány v souboru záhlaví „iostream“. K provádění matematických operací s daty je zde přidán hlavičkový soubor „cmath“. „Jmenný prostor std“ je umístěn dopředu. Poté je přidán kód ovladače, který je „main()“. Pod tím používáme „num“ s datovým typem „float“. Hodnota „num“, kterou zde nastavíme, je „4,6“.
Poté přidáme funkci „cout()“, která vytiskne data, která jsme do ní zadali. Nejprve zobrazíme číslo float, které jsme dříve inicializovali. Potom použijeme funkci „floor()“ a předáme „num“ jako argument této funkce „floor()“. Výsledek také vytiskneme po použití funkce „floor()“.
Kód 1:
#include
#include
použitím jmenný prostor std ;
int hlavní ( )
{
plovák na jednom = 4.6 ;
cout << 'Číslo je' << na jednom << endl ;
cout << 'Patro tohoto čísla je:' << podlaha ( na jednom ) << endl ;
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
V tomto výstupu je číslo „4.6“. Ale když použijeme metodu „floor()“, dostane výsledek „4“. To ukazuje, že metoda „floor()“ vrací číslo, které je menší nebo rovno danému číslu.
Příklad 2:
Zde uvádíme dva soubory záhlaví s názvem „iostream“ a „cmath“. Poté umístíme „namespace std“ a deklarujeme funkci „main()“. Poté deklarujeme čtyři proměnné s datovým typem „float“. Tyto proměnné jsou pojmenovány „num_1“, „num_2“, „num_3“ a „num_4“. „4,9“ přiřadíme „číslu_1“, „-6,4“ „číslu_2“, „5,1“ „číslu_3“ a „8“ „číslu_4“. Poté na proměnnou „num_1“ aplikujeme funkci „floor()“ a na toto číslo vypíšeme hodnotu a také výsledek, který jsme dostali po aplikaci funkce „floor()“. Stejným způsobem vypíšeme všechny hodnoty a výsledek těchto hodnot, které jsme získali z funkce „podlaha()“ umístěním do této funkce jako jejího argumentu.
Kód 2:
#include#include
použitím jmenný prostor std ;
int hlavní ( )
{
plovák číslo_1, číslo_2, číslo_3, číslo_4 ;
číslo_1 = 4.9 ;
číslo_2 = - 6.4 ;
číslo_3 = 5.1 ;
číslo_4 = 8 ;
cout << 'První číslo je' << číslo_1 << 'a jeho podlaha je ' << podlaha ( číslo_1 ) << endl ;
cout << 'Druhé číslo je' << číslo_2 << 'a jeho podlaha je ' << podlaha ( číslo_2 ) << endl ;
cout << 'Třetí číslo je' << číslo_3 << 'a jeho podlaha je ' << podlaha ( číslo_3 ) << endl ;
cout << 'Čtvrté číslo je' << číslo_4 << 'a jeho podlaha je ' << podlaha ( číslo_4 ) << endl ;
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
Hodnota „4.9“ vrátí „4“ po použití funkce „floor()“. Potom do této funkce „podlaha()“ vložíme „-6,4“ a vrátí „-7“, jak je ukázáno níže. Výsledek čísla „5.1“ je po použití metody „floor()“ „5“. Stejný výsledek se zobrazí, protože „8“ vrátí „8“ jako minimální hodnotu:
Příklad 3:
Zde použijeme funkci „floor()“ na celočíselné hodnoty. Nejprve inicializujeme celočíselné proměnné s názvem „hodnota_1“ a „hodnota_2“. „hodnota_1“ je inicializována „5“ a „hodnota_2“ je inicializována „-8“. Poté umístíme „cout“, kam přidáme funkci „podlaha()“, ve které předáme „hodnotu_1“ v prvním příkazu „cout“. V dalším „cout“ použijeme „floor()“, kde předáme „hodnotu_2“ jako parametr. Nyní na tyto hodnoty aplikuje funkci „floor()“ a vytiskne je na obrazovku.
Kód 3:
#include#include
použitím jmenný prostor std ;
int hlavní ( )
{
int hodnota_1, hodnota_2 ;
hodnota_1 = 5 ;
hodnota_2 = - 8 ;
cout << 'První celé číslo je' << hodnota_1 << 'a jeho podlaha je ' << podlaha ( hodnota_1 ) << endl ;
cout << 'Druhé celé číslo je' << hodnota_2 << 'a jeho podlaha je ' << podlaha ( hodnota_2 ) << endl ;
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
Tento výsledek ukazuje, že hodnota „5“ dává „5“ po výpočtu funkce „floor()“ a „-8“ dává „-8“ jako hodnotu po použití funkce „floor()“.
Příklad 4:
Zde aplikujeme funkci „floor()“ na hodnoty datového typu „double“. Zahrnujeme zde také hlavičkový soubor „iomanip“, který pomáhá při použití funkce „setprecision()“, protože tato funkce je deklarována v tomto hlavičkovém souboru. Pak musíme tuto funkci využít v našem kódu. Nyní inicializujeme proměnné „d_1“, „d_2“ a „d_3“ hodnotami. Pak máme „cout“, do kterého zadáme „setprecision()“, což pomáhá získat přesnou hodnotu „dvojitého“ čísla datového typu s požadovaným počtem desetinných míst. Jako jeho parametr zde předáme „10“. Poté hodnoty vytiskneme, aplikujeme na tyto hodnoty funkci „floor()“ a vytiskneme je.
Kód 4:
#include#include
#include
použitím jmenný prostor std ;
int hlavní ( )
{
dvojnásobek d_1 = 4,99986399 , d_2 = - 6,9612499 , d_3 = 9,00320 , d_4 = 3 000 000 ;
cout << nastavit přesnost ( 10 ) << 'První dvojitá hodnota je' << d_1 << '& patro je:' << podlaha ( d_1 ) << endl ;
cout << nastavit přesnost ( 10 ) << 'Druhá dvojitá hodnota je' << d_2 << '& patro je:' << podlaha ( d_2 ) << endl ;
cout << nastavit přesnost ( 10 ) << 'Třetí dvojitá hodnota je' << d_3 << '& patro je:' << podlaha ( d_3 ) << endl ;
cout << nastavit přesnost ( 10 ) << 'Čtvrtá dvojitá hodnota je' << d_4 << '& patro je:' << podlaha ( d_4 ) << endl ;
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
Zde jsou zobrazeny hodnoty, které získáme po výpočtu funkce „floor()“. Použili jsme funkci „floor()“ na hodnoty typu double v tomto kódu:
Příklad 5:
Po zahrnutí všech tří hlavičkových souborů sem umístíme „namespace std“ a „main()“. Poté se do funkce „floor()“ jako parametr vloží hodnota „-0,000“. Používáme také „cout()“. Poté umístíme „INFINITY“ jako parametr funkce „floor()“. Pod to přidáme „-INFINITY“ do parametru funkce „floor()“. Na konec vložíme jako jeho parametr „NAN“. Všechny tyto funkce „floor()“ se používají uvnitř příkazu „cout“.
Kód 5:
#include#include
#include
použitím jmenný prostor std ;
int hlavní ( )
{
cout << 'Hodnota je -0,000 a podlaha je' << podlaha ( - 0,000 ) << endl ;
cout << 'Hodnota je NEKONEČNO a podlaha je' << podlaha ( NEKONEČNO ) << endl ;
cout << 'Hodnota je -INFINITY a podlaha je' << podlaha ( - NEKONEČNO ) << endl ;
cout << 'Hodnota je NaN a podlaha je' << podlaha ( V ) << endl ;
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
Hodnota „-0,000“ vrátí „-0“ po provedení funkce „floor()“. „INFINITY“ a „-INFINITY“ vrátí „inf“ a „-inf“ po provedení funkce „floor()“. Také „NAN“ vrátí „nan“ po provedení funkce „floor()“.
Závěr
Funkce „floor()“ v programování v C++ je zde důkladně probrána. Vysvětlili jsme, že funkce „floor()“ vrací hodnotu, která je menší nebo rovna číslu, které je dané funkci přiděleno jako parametr. V tomto tutoriálu jsme tuto funkci použili na celá čísla, plovoucí čísla a čísla s dvojitými daty. Všechny příklady jsou zde podrobně diskutovány.