Dnes se podíváme na jednu z důležitých funkcí zaokrouhlování celočíselné hodnoty v programovacím jazyce C++. Dozvíme se, jak budeme tuto metodu zaokrouhlování implementovat. Předtím se však krátce podíváme na základy C++, aby na uživatele nezůstaly žádné další myšlenky.
C++ je procedurální a snadno srozumitelný objektově orientovaný programovací jazyk, který nabízí programům jasnou strukturu umožňující vyhodnocení kódu v rámci stejného programu. Ale někdy se objeví složitý problém, který chceme vyřešit. K tomu používáme v C++ více funkcí k rozdělení složitého problému na menší části, což jsou funkce, které jsme použili v našem programu. A dnes studujeme jednu z důležitých funkcí, kterou je funkce rint() v C++.
Úvod
V C++ je funkce rint() předdefinovaná funkce, která zaokrouhluje hodnotu na nejbližší celé číslo. Pro zaokrouhlení vstupní hodnoty použijeme aktuální režim zaokrouhlení, kterým je režim fesetround(). Abychom porozuměli funkci rint() a lépe se o ní dozvěděli, pojďme se ponořit do hloubky a uvidíme, jak tuto funkci implementujeme v C++.
Syntax
Pojďme pochopit styl psaní a implementaci funkce rint() v C++. Nejprve napíšeme návratový typ funkce rint(). Do hranatých závorek funkce rint() zapíšeme datový typ vstupní proměnné a předáme v ní vstupní parametr tak, abychom vstupní hodnotu dostali do typu rounded integer.
Parametr
Vstupní_proměnná: může být libovolný název proměnné obsahující libovolnou hodnotu. Máme například parametr x, který chceme zaokrouhlit.
Chyby a výjimky
Pokud předáme parametr 0 a parametr infinite, dostaneme na oplátku původní vstupní hodnotu. A pokud je výstup funkce mimo přijatelné parametry pro návratový typ, mohlo dojít k chybě domény.
Návratová hodnota
Na oplátku získáme hodnotu typu rounded integer vstupní hodnoty.
Příklad 01
Začněme implementovat náš úplně první a nejjednodušší příklad funkce rint(), kterou napíšeme v C++. K implementaci funkce rint() potřebujeme kompilátor C++. Otevřete kompilátor a začněte psát kód.
Do programu C++ nejprve zařadíme základní knihovny související s naším programem. Tyto knihovny jsou předdefinované knihovny C++. K zahrnutí těchto knihoven musíme napsat pouze jeden řádek kódu místo psaní stovek řádků pro vytvoření knihovny. Abychom soubor zahrnuli, nejprve napíšeme znak „#“, který informuje kompilátor, aby načetl soubor záhlaví, termín „zahrnout“ se skládá ze souboru záhlaví do programu a „iostream“ označuje příjem dat od uživatele a zobrazení to uživateli.
Začlenili jsme také druhý hlavičkový soubor s předponou „#include
#include
pomocí jmenného prostoru std;
int main ( )
{
plovák X = 9.1 a = 0,9 ;
cout << 'Hodnota X po zaokrouhlení: ' << běží ( X ) << endl;
cout << 'Hodnota Y po zaokrouhlení: ' << běží ( Y ) ;
vrátit se 0 ;
}
Poté začneme psát funkci main(), protože zde. Napíšeme skutečný řádek kódu nebo implementujeme funkci, kterou chceme implementovat. V závorkách funkce main() jsme deklarovali dvě proměnné s názvem „X a Y“ typu float a přiřadili jim různé hodnoty. Poté zavoláme zaokrouhlovací funkci, kterou chceme provést, což je funkce rint(). Funkci voláme tak, že nejprve napíšeme název funkce, což je funkce rint(), a poté do ní zapíšeme vstupní proměnnou „X“. A pak je vytiskneme napsáním metody cout() a předáním funkce. Totéž jsme udělali pro proměnnou „Y“. A nakonec vrátíme 0 do funkce main() a zavřeme závorku.
Zde máme požadovaný výstup, což je hodnota „X“ je 9 a hodnota „Y“ je 1 v typu celé číslo.
Příklad 02
Nyní přejdeme k druhému příkladu funkce rint() v jazyce C++. V tomto příkladu jsme použili metodu aktuálního režimu, což je režim fesetround(). Metoda fesetround() vytváří „aktuální směr zaokrouhlení“ ve funkci rint(), která nasměruje vstupní hodnotu směrem nahoru, dolů, nejblíže k nule a směrem k nule.
#include#include
#include
pomocí jmenného prostoru std;
int main ( )
{
dvojité X;
cout << 'Zadejte vstupní hodnotu X je: ' ;
jíst >> X;
cout << ' \n Zaokrouhlení na nejbližší celé číslo X(' << X << '): ' << běží ( X ) << endl;
fesetround ( FE_UPWARD ) ;
cout << 'Zaokrouhlení X(' << X << ') nahoru: ' << běží ( X ) << endl;
fesetround ( FE_DOWNWARD ) ;
cout << 'Zaokrouhlení X(' << X << ') dolů: ' << běží ( X ) << endl;
vrátit se 0 ;
}
Zahrnuli jsme některé základní knihovny související s funkcemi, které budeme v programu implementovat. První soubor záhlaví je „#include
Poté zavoláme funkci main() a začneme psát skutečný řádek kódu. Nejprve deklarujeme proměnnou „X“ typu double a poté získáme hodnotu od uživatele pomocí metody cin() jazyka C++ a poté ji vytiskneme pomocí metody cout(). Dále zavoláme funkci rint() k vytištění nejbližší zaokrouhlené hodnoty „X“ pomocí metody cout().
Nyní jsme použili metodu fesetround() k vytištění hodnot směrem nahoru a dolů. Za tímto účelem zavolejte funkci fesetround() a napište „FE_UPWARD“ velkými písmeny v hranatých závorkách a vytiskněte ji předáním funkce rint() v metodě cout(). Poté vytiskneme hodnoty směrem dolů, takže napište metodu fesetround() a předejte „FE_DOWNWARD“ velkými písmeny a do metody cout() napište funkci rint(). A nakonec vraťte 0 do funkce main() a zavřete závorky.
Podívejme se na výstup z předchozího příkladu:
Závěr
V tomto článku jsme se dozvěděli o roli funkcí v C++ a probrali jsme naše hlavní téma, kterým je funkce rint() v C++. Naučili jsme se, jak funguje funkce rint() v C++ a jak získáme hodnotu zaokrouhleného celého čísla pomocí metody fesetround(). Také jsme implementovali několik příkladů do podrobného vysvětlení každého řádku kódu, aby uživatel příkladům snadno porozuměl.