Kromě toho musí správci Linuxu a další uživatelé znát verzi svého jádra, aby mohli určit kompatibilitu softwaru a hardwaru systému. Začátečníci však nevědí, jak najít a zkontrolovat verzi jádra. V tomto krátkém průvodci se proto seznámíte se způsoby, jak zkontrolovat verzi jádra v libovolném systému Linux.
Jak zkontrolovat verzi jádra v Linuxu
Formát verze jádra je a.b.c-d. Například 6.2.0-37, kde a, b, c a d jsou verze jádra, jeho hlavní revize, vedlejší revize a číslo patche. Kontrola verze jádra je snadná; můžete na to použít několik metod. Pojďme se na ně všechny podívat.
1. Použití příkazu Uname (nejjednodušší metoda)
Příkaz uname (název UNIX) je výkonný nástroj s důležitými informacemi o vašem operačním systému Linux. Chcete-li zobrazit vydání jádra, použijte následující syntaxi:
nejmenovat -r
Volba „-r“ při použití s příkazem „uname“ zobrazí vydání jádra.
2. Kombinace příkazů Dmesg a Grep
Jádro zobrazuje některé zprávy během procesu spouštění vašeho operačního systému Linux. Příkaz „dmesg“ tyto zprávy vyvolá a znovu je zobrazí na příkazovém řádku. Mezitím příkaz „grep“ vyhledává konkrétní text v jakémkoli souboru nebo procesu. Kombinací obou příkazů můžeme konkrétně zkontrolovat verzi jádra.
Zde je „verze Linuxu 6.2.0-39-generic“ verzí jádra. Předchozí příkaz spojí zprávy přijaté z příkazu „dmesg“ do příkazu „grep“ a vyhledá výraz „Linux“.
3. Čtení souboru verze
Linux ukládá zásadní informace o svém jádru, jako je jeho verze a číslo distribuce, do souboru „/proc/version“. K tomuto souboru můžete získat informace o verzi jádra pomocí následujícího příkazu:
Všimněte si, že tento příkaz musíte použít v domovském adresáři. Po zadání se zobrazí následující výsledek:
4. Pomocí příkazu Hostnamectl
Příkaz „hostnamectl“ zobrazí název hostitele a další informace v zařízení Linux. K nalezení verze jádra jej však musíte použít s příkazem „grep“.
Závěr
Kontrola verze jádra je základním úkolem každého uživatele Linuxu a správce systému. Kvůli menší srozumitelnosti některých příkazů jej však uživatelé nemohou najít. Proto jsme vysvětlili čtyři jednoduché způsoby kontroly verze jádra v Linuxu. Zatímco příkaz „uname“ je nejsnazší, všechny ostatní zmiňované metody splní vaši práci bez námahy.