Dynamické pole lze implementovat pomocí vektoru v C ++. Prvky lze do vektoru přidat různými způsoby. Funkce push_back () je jedním ze způsobů, jak vložit nový prvek na konec vektoru, který zvětší velikost vektoru o 1. Tato funkce je užitečná, když je do vektoru potřeba přidat jeden prvek. Pokud datový typ vektoru nepodporuje hodnotu předanou argumentem této funkce, bude vygenerována výjimka a nebudou vložena žádná data. V tomto kurzu se ukázal způsob vkládání dat do vektoru pomocí funkce push_back ().
Syntax:
vektor::zatlačit zpátky(value_type n);Hodnota n bude vložena na konec vektoru, pokud datový typ vektoru podporuje datový typ n. Nic nevrací.
Předpoklad:
Před kontrolou příkladů tohoto kurzu musíte zkontrolovat, zda je kompilátor g ++ nainstalován nebo není v systému. Pokud používáte kód Visual Studio, nainstalujte potřebná rozšíření ke kompilaci zdrojového kódu C ++ a vytvořte spustitelný kód. Zde byla aplikace Visual Studio Code použita ke kompilaci a spuštění kódu C ++. Různá použití funkce push_back () k vložení prvků do vektoru se ukázala v další části tohoto kurzu.
Příklad-1: Přidání více prvků na konec vektoru
Vytvořte soubor C ++ s následujícím kódem pro vložení více prvků na konec vektoru pomocí funkce push_back (). V kódu byl definován vektor tří řetězcových hodnot. Funkce push_back () byla volána třikrát pro vložení tří prvků na konec vektoru. Obsah vektoru bude vytištěn před a po vložení prvků.
// Zahrňte potřebné knihovny
#zahrnout
#zahrnout
použitím jmenný prostorhodiny;
inthlavní()
{
// Deklarace vektoru řetězcových hodnot
vektor<tětiva>ptactvo= {'Papoušek šedý','Diamond Dove','Koktejl'};
náklady << 'Hodnoty vektoru před vložením: n';
// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty
pro(intjá= 0;já<ptactvo.velikost(); ++já)
náklady <<ptactvo[já] << '';
náklady << ' n';
/ *
Přidejte tři hodnoty na konec vectior
pomocí funkce push_back ()
* /
ptactvo.zatlačit zpátky('Mayna');
ptactvo.zatlačit zpátky('Andulky');
ptactvo.zatlačit zpátky('Kakadu');
náklady << 'Hodnoty vektoru po vložení: n';
// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty
pro(intjá= 0;já<ptactvo.velikost(); ++já)
náklady <<ptactvo[já] << '';
náklady << ' n';
vrátit se 0;
}
Výstup:
Po spuštění výše uvedeného kódu se zobrazí následující výstup. Výstup ukazuje, že na konec vektoru byly vloženy tři nové prvky.
Příklad-2: Vložte hodnoty do vektoru zadáním
Vytvořte soubor C ++ s následujícím kódem pro vložení prvku do prázdného vektoru tím, že vezmete hodnoty od uživatele a použijete funkci push_back (). V kódu byl deklarován prázdný vektor celočíselného datového typu. Dále smyčka „pro“ vezme od uživatele 5 čísel a vloží je do vektoru pomocí funkce push_back (). Obsah vektoru bude vytištěn po vložení.
// Zahrňte potřebné knihovny#zahrnout
#zahrnout
použitím jmenný prostorhodiny;
inthlavní()
{
// Deklarujte celočíselný vektor
vektor<int>intVector;
// Deklarujte celé číslo
intčíslo;
náklady << 'Zadejte 5 čísel: n';
/ *
Opakujte smyčku 5krát a vložte 5 celočíselných hodnot
do vektoru pomocí funkce push_back ()
* /
pro( intjá=0;já< 5;já++) {
gin >>číslo;
intVector.zatlačit zpátky (číslo);
}
náklady << 'Hodnoty vektoru po vložení: n';
// Opakováním vektoru pomocí smyčky vytiskněte hodnoty
pro(intjá= 0;já<intVector.velikost(); ++já)
náklady <<intVector[já] << '';
náklady << ' n';
vrátit se 0;
}
Výstup:
Po spuštění výše uvedeného kódu se zobrazí následující výstup. Výstup ukazuje, že do vektoru bylo vloženo pět čísel převzatých od uživatele.
Příklad 3: Vložení hodnot do vektorů na základě konkrétní podmínky
Vytvořte soubor C ++ s následujícím kódem pro vložení konkrétních čísel z celočíselného pole do prázdného vektoru. V kódu byl deklarován prázdný vektor a pole 10 celých čísel. Smyčka 'for' byla použita k iteraci každé hodnoty pole a vložení čísla do vektoru pomocí funkce push_back (), pokud je číslo menší než 30 nebo větší než 60. Obsah vektoru bude vytištěn pomocí funkce display_vector () po vložení.
// Zahrňte potřebné knihovny#zahrnout
#zahrnout
použitím jmenný prostorhodiny;
// Zobrazení vektoru
prázdnédisplay_vector(vektor<int>č)
{
// Vytiskněte hodnoty vektoru pomocí smyčky
pro(autoon=č.začít();on!=č.konec() ;on++)
náklady << *on<< '';
// Přidat nový řádek
náklady << ' n';
}
inthlavní()
{
// Deklarujte celočíselný vektor
vektor<int>intVector;
// Deklarujte řadu čísel
intmyArray[10] = { 9,Čtyři pět,13,19,30,82,71,padesátka,35,42 };
/ *
Opakováním smyčky přečtěte každý prvek pole
a vložte tyto hodnoty do vektoru
které jsou menší než 30 a větší než 60
pomocí funkce push_back ()
* /
pro (intjá=0;já< 10;já++)
-li(myArray[já] < 30
náklady << 'Hodnoty vektoru po vložení:' <<endl;
display_vector(intVector);
vrátit se 0;
}
Výstup:
Po spuštění výše uvedeného kódu se zobrazí následující výstup. Výstup ukazuje, že do vektoru byla vložena čísla 9, 13, 19, 82 a 71.
Závěr:
V jazyce C ++ existuje mnoho funkcí pro vkládání dat na začátek nebo konec nebo jakoukoli konkrétní pozici vektoru, například push_front (), insert () atd. Použití funkce push_back () bude vymazáno po procvičení příkladů uvedených v tomto tutoriálu .