Získejte aktuální adresář v C#

Pracovní adresář odkazuje na umístění v systému souborů, kde je aplikace aktuálně spuštěna. Protože funguje jako výchozí bod pro všechny související činnosti se soubory a složkami, je nezbytné tento adresář pochopit. V této příručce se dozvíme o různých ukázkách kódu, abychom o tom mohli mluvit.

Příklad 1:

Pojďme k prvnímu příkladu této příručky, který demonstruje použití funkce GetCurrentDirectory() v C#. Direktivy „using“ umožňují programu přistupovat ke třídám a metodám ze jmenných prostorů „System“ a „System.IO“. Jmenný prostor „System“ poskytuje základní typy a základní funkce systému, zatímco „System.IO“ poskytuje třídy pro použití s ​​dokumenty a adresáři.

Další řádek definuje novou třídu s názvem „Dummy“ prostřednictvím klíčového slova „class“. Název „Dummy“ je libovolný a lze jej změnit na jakýkoli platný identifikátor. Funkce main() začíná klíčovým slovem static, které označuje, že se jedná o metodu na úrovni třídy a není nutné vyvolávat instanci třídy, aby fungovala.

Brzy dojde k volání funkce adresáře. Metodu GetCurrentDirectory() lze použít k získání aktuálního pracovního adresáře aplikace. Funkce GetCurrentDirectory() je statická funkce z třídy „Directory“, která je součástí jmenného prostoru „System.IO“. Vrátí řetězec, který představuje aktuální adresář, a přiřadí jej k proměnné „cd“.

Metoda Console.WriteLine() se používá k zobrazení řádku textu na standardním výstupu (konzole). V tomto případě vytiskne zprávu „Můj aktuální adresář:“, která je zřetězena s hodnotou proměnné „cd“, která obsahuje cestu k aktuálnímu adresáři.

Když spustíte tento program v jazyce C#, provede se metoda „Main“ a na konzole se zobrazí aktuální adresář. V případě, že používáte jakýkoli online kompilátor C#, zobrazí cestu kompilátoru, tj. /home/compiler.

Může se lišit v závislosti na způsobu spouštění aplikace (např. ze sady Visual Studio, příkazového řádku nebo jiného IDE).

Příklad 2:

Kromě třídy „Directory“ lze k získání aktuálního pracovního adresáře použít také prostředí C#. Vysvětleme si uvedený příklad kódu C# krok za krokem. Kód začíná slovem „using System;“ příkaz, který obsahuje jmenný prostor „System“ v programu. Kód definuje novou třídu s názvem „Test“.

Proměnná typu string s názvem „dir“ je deklarována a je jí přidělena hodnota uvnitř funkce „Main“. Chcete-li získat aktuální aktivní adresář aplikace, použijte atribut Environment.CurrentDirectory. Třída „Environment“ poskytuje informace o prostředí, ve kterém aplikace běží, včetně informací o systému souborů a systémových proměnných prostředí.

Metoda “Console.WriteLine” se používá k zobrazení aktuálního adresáře na konzoli IDE, které jste používali. Operátor „+“ se používá ke zřetězení řetězce „Aktuální adresář:“ s hodnotou, která je uložena v proměnné „dir“.

Metoda „Main“ je standardně vyvolána při spuštění aplikace. Začíná načtením aktuálního adresáře pomocí Environment.CurrentDirectory. Poté zobrazí aktuální adresář vytištěním zprávy „Current Directory:“ následovanou cestou adresáře ke konzole pomocí vlastnosti Environment.CurrentDirectory.

Příklad 3:

Získání aktuálního adresáře aplikace je jednoduché pomocí atributu AppDomain.CurrentDomain.BaseDirectory. Přidáváme další příklad kódu C#, abychom demonstrovali použití AppDomain.CurrentDomain.BaseDirectory.

Po přidání jmenného prostoru „System“ kód definuje třídu nazvanou „Test“. Metoda „Main“ zahájí své provádění přidáním řádku pro načtení aktuálního pracovního adresáře aplikace. Třída „AppDomain“ představuje doménu aplikace a třída „CurrentDomain“ je statická vlastnost, která vrací aktuální doménu aplikace.

Vlastnost „BaseDirectory“ zase poskytuje základní adresář (také známý jako kořenový adresář aplikace) aktuální aplikační domény. Další řádek deklaruje proměnnou s názvem „dir“ typu string pro uložení aktuálního adresáře. Další po sobě jdoucí řádek vypíše aktuální adresář do konzole pomocí metody Console.WriteLine. Operátor „+“ se používá ke zřetězení řetězce „Aktuální adresář:“ s hodnotou proměnné „dir“.

Když spustíte tento program v jazyce C#, zobrazí se aktuální adresář aplikace na konzole.

Příklad 4:

Je čas na naši poslední ilustraci z tohoto průvodce. Poskytnutý kód C# je jednoduchá konzolová aplikace, která demonstruje získání aktuálního adresáře pomocí metod „Path.GetDirectoryName()“ a „Assembly.GetExecutingAssembly().Location“.

V tomto kódu jsou importovány tři jmenné prostory: „System“, „System.IO“ a „System.Reflection“. Tyto jmenné prostory obsahují třídy a metody, které jsou vyžadovány pro různé operace v kódu. V kódu je definována metoda „Main“ a třída nazvaná „Test“. Chcete-li získat aktuální pracovní adresář, metoda „Assembly.GetExecutingAssembly()“ vrátí objekt „Assembly“, který představuje aktuálně spouštěné sestavení (tj. běžící spustitelný soubor).

Vlastnost „Location“ objektu „Assembly“ poskytuje úplnou cestu k umístění spuštěného spustitelného souboru (včetně názvu souboru). Nyní může vlastnost „Location“ obsahovat úplnou cestu ke spustitelnému souboru včetně názvu souboru. Chcete-li extrahovat pouze část adresáře, použije se „Path.GetDirectoryName()“. Cesta k adresáři, který obsahuje soubor, je vrácena touto funkcí po přijetí adresy souboru jako vstupu.

Nakonec kód vytiskne získaný aktuální adresář do konzole pomocí „Console.WriteLine()“. Operátor „+“ se používá ke zřetězení řetězce „Aktuální adresář:“ s hodnotou proměnné „cd“ (která obsahuje cestu k aktuálnímu adresáři).

Když spustíte tento program C#, zobrazí aktuální adresář spuštěného spustitelného souboru na konzole podle výstupu, který je zobrazen na obrázku:

Závěr

Výše uvedené instance získávají aktuální souborový systém aplikace pomocí různých metod a atributů C#. Mějte na paměti, že aktuální cesta se může měnit v závislosti na běžícím prostředí a způsobu spouštění programu.