Příklad 1:
Nyní si uveďme několik příkladů, kde používáme tento „booleovský datový typ“ a ukážeme, že funguje v C++. Náš kód začneme přidáním hlavičkových souborů, které požadujeme. První hlavičkový soubor, který zde přidáváme, je „
Poté máme kód ovladače, což znamená, že sem přidáme funkci „main()“. Nyní deklarujeme proměnnou „isBulbOn“ s booleovským datovým typem „bool“ a zde upravíme „true“. Pod tím máme další booleovskou proměnnou s názvem „isBulbOff“, do které přidáme „false“. Tento pravdivý a nepravdivý výsledek je „1“ a „0“.
Abychom zkontrolovali výstup těchto booleovských hodnot, jednoduše je vytiskneme pomocí příkazu „cout“. V tomto prohlášení „cout“ nejprve vytiskneme výsledek „isBulbOn“. Poté na dalším řádku vypíšeme výsledek proměnné „isBulbOff“. Zde je použito „endl“, takže přesune náš ukazatel na další řádek.
Kód 1:
#include
pomocí jmenného prostoru std ;
int hlavní ( )
{
bool jeBulbOn = skutečný ;
bool jeBulbOff = Nepravdivé ;
cout << 'Tady svítí žárovka' << isBulbOn << endl ;
cout << 'Tady nesvítí žárovka' << isBulbOff ;
}
Výstup:
Výstup tohoto kódu představuje výsledek ve formě „0“ a „1“, jak je znázorněno níže. Zde „1“ označuje „pravdivý“ výsledek, zatímco „0“ označuje „nepravdivý“ výsledek. Tento výsledek získáváme právě díky datovému typu „bool“.
Příklad 2:
Nyní deklarujeme dvě proměnné, „Pass“ a „Fail“, datového typu „bool“ uvnitř main po zahrnutí hlavičkového souboru na začátek tohoto kódu. Proměnná „Pass“ je zde přiřazena jako „true“ a proměnná „Fail“ je přiřazena jako „false“. Nyní „Pass“ vrátí „1“ jako výsledek a „Fail“ vrátí „0“.
Nyní použijeme tyto boolovské proměnné v našem příkazu „cout“, abychom získali pravdivý nebo nepravdivý výsledek ve formě „1“ a „0“. „Cout“, kam zadáme „Pass“, vrátí „1“. Pokud použijeme „Fail“, vrátí „0“. Zde přidáme pět příkazů „cout“, z nichž každý obsahuje booleovskou proměnnou.
Kód 2:
#includepomocí jmenného prostoru std ;
int hlavní ( )
{
bool Pass = skutečný ;
bool Selhání = Nepravdivé ;
cout << 'Procento je 60' << Složit << endl ;
cout << 'Procento je 45' << Selhat << endl ;
cout << 'Procento je 90' << Složit << endl ;
cout << 'Procento je 85' << Složit << endl ;
cout << 'Procento je 33' << Selhat << endl ;
}
Výstup:
V tomto výstupu „1“ představuje „skutečný“ výsledek, což je „Vyhovělo“ a „0“ představuje „nepravdivý“ výsledek, což je v tomto případě „Nevyhovuje“.
Příklad 3:
V tomto kódu inicializujeme tři celočíselné proměnné, které jsou „num_01“, „num_02“ a „a“ s hodnotou „45“, „62“ a „3“. Poté deklarujeme další tři proměnné – „b_01“, „b_02“ a „b_03“ – a jedná se o booleovský datový typ „bool“. Nyní inicializujeme „b_01“ s podmínkou „num_01 == num_01“. Poté inicializujeme „b_02“ a „b_03“ stejným způsobem jako „b_01“.
Po inicializaci všech proměnných je vytiskneme samostatně pomocí „cout“, abychom zkontrolovali výsledek těchto booleovských proměnných. Poté inicializujeme proměnnou „b_a“ datového typu „bool“ hodnotou „true“. Poté zde použijeme příkaz „if“, kde jako podmínku uvedeme „b_a“. Nyní, pokud je tato podmínka „b_a“ pravdivá, provede se příkaz za „if“. Jinak se zde provede část „else“. Poté pokračujeme a inicializujeme celočíselnou proměnnou „num“, ve které aplikujeme některé matematické operace a zobrazíme výsledek „num“.
Kód 3:
#includepomocí jmenného prostoru std ;
int hlavní ( )
{
int číslo_01 = Čtyři pět , číslo_02 = 62 , A = 3 ;
bool b_01 , b_02 , b_03 ;
b_01 = číslo_01 == číslo_01 ;
b_02 = číslo_01 == číslo_02 ;
b_03 = číslo_02 > číslo_01 ;
cout << 'Odpověď prvního Bool b_01 je = ' <<
b_01 << endl ;
cout << 'Odpověď druhého Bool b_02 je = ' <<
b_02 << endl ;
cout << 'Odpověď třetího Bool b_03 je = ' <<
b_03 << endl ;
bool b_a = skutečný ;
-li ( b_a )
cout << 'Ano' << endl ;
jiný
cout << 'Ne' << endl ;
int na jednom = Nepravdivé + 7 * A - b_a + skutečný ;
cout << na jednom ;
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
Tento výsledek ukazuje výsledky operací, které jsme provedli v našem kódu. Tímto způsobem tedy používáme tento „booleovský datový typ“ v našich kódech C++.
Příklad 4:
Zde zadáme „isHotDay“ jako proměnnou „bool“ a inicializujeme ji „false“. Nyní použijeme příkaz „if“ a jako podmínku předáme „isHotDay“. Příkaz, který následuje za „if“, se nyní provede, pokud je splněna podmínka „isHotDay“. V opačném případě bude v tomto bodě spuštěna část „jinak“.
Nyní máme booleovskou proměnnou „DoTask“ a nastavíme ji na „true“. Navíc také inicializujeme proměnnou „int“ s názvem „Task_count“. Poté umístíme smyčku „while()“. V této smyčce „while()“ vložíme jako podmínku „DoTask“. Uvnitř cyklu while napíšeme „Task_count++“, což zvýší hodnotu „Task_count“ o 1.
Po provedení tohoto příkazu se hodnota „Task_count“ zvýší o 1. Poté se provede další příkaz „cout“. Poté znovu zadáme podmínku, která je „Task_count < 9“ a přiřadíme tuto podmínku do proměnné „DoTask“. Tato smyčka funguje, dokud „Task_count“ není menší než „9“.
Kód 4:
#includepomocí jmenného prostoru std ;
int hlavní ( ) {
bool jeHotDay = Nepravdivé ;
-li ( isHotDay ) {
cout << 'Je horký den!' << endl ;
} jiný {
cout << 'Není horký den' << endl ;
}
bool DoTask = skutečný ;
int Task_count = 0 ;
zatímco ( DoTask ) {
Task_count ++;
cout << 'Úkol je pokračovat zde' << Task_count << endl ;
DoTask = ( Task_count < 9 ) ;
}
vrátit se 0 ;
}
Výstup:
Tento výstup zobrazuje výsledek každé akce, kterou jsme provedli naším kódem. Tímto způsobem tedy také používáme tento „booleovský datový typ“ v našich kódech C++.
Příklad 5:
Nyní se přesuneme k poslednímu příkladu tohoto tutoriálu. Zde vezmeme tři jedinečné booleovské proměnné a vytiskneme obě. Poté na tyto booleovské proměnné aplikujeme operátory „AND“, „OR“ a „NOT“. Také výsledek všech operací je uložen v booleovské podobě, protože jsme přidali „bool“ ke všem proměnným, ve kterých je výsledek těchto operací uložen. Poté vytiskneme výsledek těchto operací znovu v booleovském formátu.
Kód 5:
#includepomocí jmenného prostoru std ;
int hlavní ( )
{
bool value_1 = skutečný ;
bool value_2 = Nepravdivé ;
bool value_3 = skutečný ;
cout << 'hodnota_1 je' << hodnota_1 << endl ;
cout << 'hodnota_2 je' << hodnota_2 << endl ;
cout << 'hodnota_3 je' << hodnota_3 << endl << endl ;
bool result_1 = ( hodnota_1 || hodnota_3 ) && hodnota_1 ;
bool result_2 = hodnota_1 && hodnota_2 ;
bool result_3 = hodnota_2 || hodnota_3 ;
bool result_4 = ! hodnota_3 ;
bool result_5 = ! hodnota_2 ;
bool result_6 = ! hodnota_1 ;
cout << 'Výsledek 1 je =' << výsledek_1 << endl ;
cout << 'Výsledek 2 je =' << výsledek_2 << endl ;
cout << 'Výsledek 3 je =' << výsledek_3 << endl ;
cout << 'Výsledek 4 je =' << výsledek_4 << endl ;
cout << 'Výsledek 5 je =' << výsledek_5 << endl ;
cout << 'Výsledek 6 je =' << výsledek_6 << endl ;
}
Výstup:
Zde je výsledek. Můžeme si všimnout, že výsledek každé operace je zobrazen ve tvaru „0“ a „1“, protože je použit datový typ „bool“.
Závěr
V tomto tutoriálu jsme si ukázali, jak se v C++ využívá datový typ Boolean a jaký je výsledek datového typu Boolean. Prozkoumali jsme příklady, ve kterých jsme použili tento booleovský datový typ. Viděli jsme, že tento booleovský datový typ je efektivní a přímočarý, ale je nezbytné jej používat opatrně, abyste předešli chybám.